Když slova zmizí: Život s afázií

Definice afázie

Afázie je porucha řečových schopností, která lidem brání normálně komunikovat. Vzniká následkem poškození mozkové tkáně, typicky po mozkové mrtvici, těžkém úrazu hlavy nebo kvůli nádorovému onemocnění. Člověk s afázií má problémy s vyjadřováním, nerozumí dobře ostatním, těžko čte a píše. Konkrétní potíže se liší podle toho, která část mozku je zasažena a jak vážné poškození je. Někdo má třeba potíže jen s mluvením, jiný zase nerozumí psanému textu. Je důležité vědět, že afázie nesouvisí s inteligencí ani se sluchem. Lidé s afázií si svoje komunikační omezení plně uvědomují, což je často trápí a může vést k pocitům beznaděje a smutku. Klíčovou roli v léčbě hraje pravidelná péče logopeda.

Typy afázie

Když člověk ztratí schopnost mluvit nebo rozumět řeči, lékaři tomu říkají afázie. Je to vlastně porucha komunikace způsobená poškozením mozku. Nejčastěji se setkáváme s Brocovou afázií, kde pacient ví, co chce říct, ale nemůže to ze sebe dostat. Mluví pomalu, namáhavě a často vynechává důležitá slova. Naštěstí ale dobře rozumí ostatním. Pak tu máme Wernickeovu afázii, která je tak trochu opačná - člověk mluví jako když másla ukrajuje, ale to, co říká, nedává moc smysl. Navíc má problém pochopit, co mu druzí říkají. Nejhorší je globální afázie, kdy je narušeno všechno - jak mluvení, tak porozumění. Tihle pacienti prakticky nekomunikují. Existují i další typy afázie, třeba anomická, konduktivní nebo transkortikální, ale s těmi se nesetkáváme tak často.

Příčiny afázie

Afázie představuje závažnou poruchu řečových schopností, která výrazně omezuje běžnou komunikaci. Člověk může mít potíže nejen s mluvením, ale také se čtením, psaním a porozuměním tomu, co mu ostatní říkají. Nejčastěji za vznikem afázie stojí cévní mozková příhoda, kdy dojde k náhlému přerušení průtoku krve do určité části mozku. Často se také setkáváme s případy, kdy afázie vznikne následkem úrazu hlavy, třeba při dopravní nehodě. K rozvoji afázie mohou vést i mozkové nádory, záněty mozku jako encefalitida nebo postupující neurologická onemocnění typu Alzheimerovy choroby. Někdy se řečové potíže objeví jen dočasně, například po epileptickém záchvatu nebo v průběhu migrenózního záchvatu. U dětských pacientů může být afázie spojena s vrozenými vývojovými vadami mozku nebo genetickými poruchami. Důležité je vědět, že afázie sama není nemocí, ale projevem jiného zdravotního problému.

Symptomy afázie

Když mluvíme o afázii, jde vlastně o takovou zákeřnou poruchu řeči, která se může projevovat různě. Každý pacient to má trochu jinak, záleží na tom, jak vážné to postižení je. Většina lidí s afázií má hlavně problémy s tím, jak se vyjádřit - ať už mluví nebo píšou. Často se jim stává, že prostě nemohou najít ta správná slova, nedaří se jim poskládat větu tak, jak by chtěli, nebo jim dělá potíže správně vyslovovat. Taky je běžné, že mají problém porozumět tomu, co jim ostatní říkají. Někdy prostě nechápou význam jednotlivých slov nebo jim uniká smysl celého rozhovoru. K tomu všemu se můžou přidat i další komplikace - třeba potíže se čtením a psaním, problémy s počítáním nebo se někdy chovají jinak než dřív. Je ale fakt důležité vědět, že i když má někdo afázii, neznamená to, že by byl méně inteligentní.

Diagnostika afázie

Když se určuje afázie, je to docela složitý proces, do kterého se musí zapojit víc specialistů, hlavně logoped a neurolog. Všechno to začíná tím, že se pořádně probere pacientova zdravotní historie a zjistí se, jak a kdy se vlastně potíže objevily. Pak přichází na řadu důkladné prozkoumání toho, jak pacient mluví - jak rozumí ostatním, jestli mu to plynule jde, jak vyslovuje, jestli si vybavuje správná slova a zvládá číst a psát. Kromě běžných testů se taky používají přirozenější způsoby, třeba si s pacientem popovídat, sledovat, jak běžně komunikuje, nebo si poslechnout nahrávky jeho řeči. Hodně důležité je taky neurologické vyšetření, které ukáže, co se vlastně v mozku děje a jak moc je poškozený. K tomu se používá magnetická rezonance, CT vyšetření nebo EEG. Když se tohle všechno dá dohromady, lékaři můžou určit přesnou diagnózu a připravit léčebný plán přesně na míru konkrétnímu pacientovi.

Léčba afázie

Když člověk trpí afázií, je to běh na dlouhou trať. Naštěstí existuje řada možností, jak tento stav zvládnout a zlepšit. Klíčovou osobou je logoped, který s pacientem pracuje na obnovení řečových dovedností. Učí ho znovu mluvit, rozumět ostatním a používat různé pomůcky - třeba obrázky nebo posunky, když slova nejdou. Nesmírně důležitá je přitom podpora nejbližších. Člověk s afázií často prožívá těžké chvíle plné frustrace a smutku, proto potřebuje kolem sebe chápající lidi, kteří mu dají čas a prostor. Hodně pomáhá i setkávání s dalšími lidmi, kteří mají podobné problémy - můžou si popovídat o tom, co prožívají a jak to zvládají. Je to náročná cesta pro všechny zúčastněné - pacienta, jeho terapeuta i rodinu, ale společným úsilím se dá dosáhnout velkého pokroku.

Vlastnost	Popis
Název poruchy	Afazie
Jiný název	Porucha řeči
Příčina	Poškození mozku (např. mozková mrtvice, úraz hlavy)
Příznaky	Potíže s mluvením, porozuměním řeči, čtením a psaním

Život s afázií

Když vás postihne afázie, každý den je plný nových výzev. Afázie vám vezme to nejcennější - schopnost mluvit a rozumět řeči ostatních. Pro člověka s afázií je někdy nemožné říct i ty nejjednodušší věci, které má na srdci nebo v hlavě. I běžné situace jako objednat si v kavárně, zvednout telefon nebo popovídat si s přáteli se promění v nepřekonatelné překážky. Lidé s afázií často propadají beznaději, cítí se osamělí a sklíčení. Proto je nesmírně důležité, aby jejich blízcí, kamarádi i okolí měli pochopení a byli trpěliví. Naštěstí existuje řada léčebných postupů, díky kterým se můžou naučit znovu komunikovat a vrátit se k normálnímu životu.

A co teprve, když se slova vytratí úplně? Když se myšlenky v hlavě shlukují jako včely v roji, ale cesta ven, k jazyku, je zarostlá a neprůchodná. To je afázie, ticho, které křičí.

Zdeněk Kovář

Podpora pro osoby s afázií

Když člověka postihne afázie, jeho život se často obrátí vzhůru nohama. Tato zákeřná porucha řeči mu totiž bere to nejcennější - schopnost normálně komunikovat s okolím. Lidé trpící afázií denně bojují s tím, že nemohou plynule mluvit, dobře rozumět ostatním, číst nebo psát. Naštěstí dnes už existuje spousta možností, jak jim pomoct znovu najít cestu ke komunikaci a vrátit se k plnohodnotnému životu.

Zásadní roli v léčbě afázie má logopedická terapie. Logoped nejdřív zjistí, s čím konkrétně pacient potřebuje pomoct a co by chtěl dosáhnout. Pak pro něj připraví program na míru. Během terapie se snaží využít všechno, co pacientovi zůstalo - třeba schopnost používat gesta nebo pracovat s obrázky. Postupně s ním trénuje běžné situace, se kterými se v životě potkává.

Velkou oporou jsou také příbuzní a přátelé. Když pochopí, co afázie obnáší a naučí se, jak s nemocným správně komunikovat, hodně mu tím ulehčí život mezi lidmi. Nemocní i jejich blízcí se můžou scházet v podpůrných skupinách, kde si předávají zkušenosti, radí si a vzájemně se povzbuzují.

Tipy pro komunikaci s afatiky

Když mluvíme s někým, kdo má afázii - tedy potíže s mluvením a chápáním řeči - je dobré být ohleduplní a nechat věcem volný průběh. Nejlepší je mluvit klidně, jasně a volit jednoduché výrazy a kratší věty. To ale neznamená, že by lidé s afázií nechápali složitější myšlenky nebo témata. Je hlavně potřeba dát jim prostor, aby mohli informace vstřebat a zformulovat odpověď vlastním tempem. Hodně pomáhá, když zapojíme i jiné způsoby komunikace - třeba ukázat obrázek, něco nakreslit nebo napsat, případně použít gesta. I když afázie komplikuje řeč, rozhodně neovlivňuje inteligenci člověka. Proto je důležité jednat s každým s respektem a podporovat ho v jeho snaze se vyjádřit.